Základní typy investic
Peněžní vklad - vklad hotovosti na účty peněžních ústavů, tedy bank. Výhodou je poměrně rychlé nakládání s prostředky uloženými na těchto vkladech, nevýhodou pak docela nízký roční úrok. Riziko u těchto vkladů je poměrně nízké, neboť obvykle jsou ze zákona pojištěny.
Depozitní certifikáty - cenný papír vystavený bankou nebo spořitelnou. Výstavce tímto cenným papírem stvrzuje, že investorem byla v bance (spořitelně) složena určitá suma peněz na stanovenou dobu za určitý úrok. Vzhledem k tomu, že na nich není uvedeno jméno majitele, lze s nimi obchodovat.
Dluhopisy - cenný papír, s nímž je spojeno právo majitele požadovat splácení dlužné částky v nominálních hodnotách a vyplácení výnosů z něj určeného k určitému datu a povinnost osoby, která je oprávněna dluhopisy vydávat tyto závazky plnit. Jednou z forem dlužního úpisu je i směnka.
Akcie - cenný papír, s nímž jsou spojena práva majitele podílet se na řízení společnosti, na jejím zisku a na majetkovém zůstatku při zániku společnosti. Velmi důležitým právem akcionáře je právo na část ročního zisku, tedy dividendu. Akcie jsou snadno obchodovatelné, zvláště jsou-li vydané na doručitele (ne na jméno).
Pojistky a životní renty - různé typy pojistek, z nichž si každý může dobrovolně vybrat nabízejí nejen komerční pojišťovny, ale i penzijní fondy.
Směnka - krátkodobý obchodovatelný cenný papír, který představuje jednostranný slib o výplatě peněz bez právních výhrad. V podstatě jde o poskytnutí individuální půjčky, které je doprovázeno vystavením listiny o poskytnuté půjčce. Je určitým druhem dluhopisů.
Finanční spoluúčast - někdo se svým majetkovým vkladem zúčastňuje podnikatelské činnosti někoho jiného za podíl na zisku i na ztrátě, což je určeno smlouvou.
Portfoliové investice - rozdělení peněžních prostředků mezi určitý soubor reálných a finančních investic. Smyslem rozdělení peněžních zdrojů je snaha o rozdělení investičních rizik do různých, na sobě nezávislých oblastí.
Odvozené cenné papíry - tzv. deriváty představují transakce s cennými papíry. Vznikají na základě smluv o budoucích obchodech s akciemi, obligacemi atd. Pokud jsou převoditelné, obchoduje se s nimi na speciálních trzích.
Jednotlivé typy finančních investic lze podle příjmu rozdělit do dvou základních skupin:
- Investice s pevným příjmem Investice s pohyblivým příjmem
- Depozitní certifikát Akcie
- Pokladniční poukázka
- Bankovní účet
- Směnka
- Dluhopisy
Podle jiné klasifikace se investice dělí na "úrok nesoucí" - tedy kótované na základě úrokového výnosu nebo "úrok nenesoucí" - tedy kótované na diskontním základě:
- Investice úrok nesoucí
- Investice úrok nenesoucí
- Depozitní certifikát Bankovní akcept
- Dluhopisy Dluhopisy s nulovým kuponem
- Bankovní účet Směnka
- Dluhopisy s pohyblivou sazbou Pokladniční poukázka
Investor u každé své investice sleduje několik faktorů:
- velikost své investice a její očekávaný vývoj
- očekávaný výnos
- výši rizika
- očekávanou míru likvidity
Výnos - všechny příjmy, které investorovi plynou z investice od okamžiku, kdy do ní vloží prostředky, až do doby možného posledního příjmu z této investice.
Riziko - stupeň nejistoty týkající se očekávaných výnosů z investice.
Likvidita - rychlost, s jakou je investor schopen přeměnit svoji investici zpět na hotové peněžní prostředky.
Všechna tato hlediska spolu souvisí a tak je potřeba si všímat všech. Ideálním případem samozřejmě je, pokud je investice spojena s maximálním výnosem, minimálním rizikem a maximální likviditou. Skutečností však je, že se tato tři hlediska do značné míry vzájemně potlačují. Investice slibující vysoké výnosy je obvykle velmi riskantní (např. akcie, opce), bezpečná investice je zase naopak málo výnosná (např. termínovaný vklad).
Hlavním cílem investování je dosažení VÝNOSU. Čas je však v tomto směru důležitým faktorem. Proto je nutné rozlišovat mezi historickým a očekávaným výnosem.
Historický výnos - ex-post, tedy výnos, který byl nebo mohl být dosažen při investování v minulosti.
Očekávaný výnos - investorem očekávané zhodnocení finančních prostředků v budoucím období. Jedná se o prognózovaný výnos, jehož dosažení je nejisté.
Výnos obecně zahrnuje dvě složky - pravidelné důchody z investičního instrumentu ve formě úroků nebo dividend a kapitálové zisky (ztráty), což je rozdíl mezi kupní cenou investičního instrumentu a cenou, za kterou může být nebo byl prodán.
Pro výpočty výnosnosti je důležité rozložení všech výnosů z investice v čase. Celkové výnosy je tak dobré rozdělit do kratších období (např. let) na roční výnosy. Od nich se pak odečítají běžné neinvestiční výdaje jako jsou například provozní náklady a provize a dále daně a poplatky, které v daném roce v souvislosti s investicí vznikly. Po odečtení těchto složek tak dostaneme čisté roční výnosy.
Obrácenou stranou investování je RIZIKO. V podstatě jde o nebezpečí, že investor nedosáhne očekávaného výnosu. Stejné očekávané výnosy mohou být spojeny s různými riziky. V zásadě je každá obchodní aktivita spojena s určitou mírou rizika.
Ibbotson Associates Inc. v roce 1995 spočítali, jak by vzrostla investice 1 USD od r. 1926 do r. 1994, pokud by jsme ji investovali do různých finančních investic s různou mírou rizika a všechny zisky zpět reinvestovali. Tato portfolia nabízejí různou míru rizika.
Mezi základní faktory ovlivňující riziko investic patří:
- Úrokové riziko - tím, že se mění hladina úrokových sazeb, mění se výnosnost investičních instrumentů. Například při růstu úrokových sazeb dochází k poklesu cen cenných papírů.
- Tržní riziko - ovlivňuje kolísání výnosnosti v důsledku změn na trhu (recese, politické šoky, změny spotřebitelských preferencí). Významnější je toto riziko především pro akcie.
- Inflační riziko - vysoká inflace může způsobit, že investor ve skutečnosti dosáhne záporného výnosu.
- Podnikatelské riziko - konkrétní problémy jednotlivých odvětví nebo firem.
- Nesystematické riziko - tj. při investici do jednoho titulu riziko roste a s diverzifikací naopak klesá
- Měnové riziko - při investici do zahraničních CP nese klient měnová rizika (a šance)