Základním scénářem pro letošní rok je pomalé nebo žádné oživení.
5.1.2012 21:15
Základním scénářem pro letošní rok je pomalé oživení. Tento vývoj odráží nedostatečnou agregátní poptávku, můžeme však čekat, že čím déle bude trvat, tím poroste pravděpodobnost posunu do nové rovnováhy. Větší podíl cyklickénezaměstnanosti se totiž stane nezaměstnaností strukturální, nebo dojde k poklesu zájmu o hledání nového pracovního místa. Klesnou investice a firmy budou hromadit hotovost. Vláda nakonec uzpůsobí politiku nižšímu růstu a zapomene na to, jak ekonomika rostla před recesí. To se dokonce již děje. Členové FOMC sice připravují půdu pro další QE, které by mohlo přijít na jaře. Tempo, kterým se stimulace pohybuje, je ale bolestivě pomalé.
Zdá se, že pouze prezident Chicago Federal Reserve Evans by byl ochoten přijmout vyšší inflaci. Možná se přístup FOMC změní poté, co jej Kocherlakota, Fisher a Plosser opustí. Jejich názor byl ale vždy minoritní. Pokud by většina chtěla posunout politiku směrem k větší agresivitě, mohla to učinit již dříve. FOMC se tedy posouvá směrem k dalším stimulačním krokům, tempo ale neodpovídá tomu, co pomalé oživení ekonomiky vyžaduje.
Rozumným scénářem pro letošní rok může být opakování roku minulého, celkově však můžeme čekat více negativních scénářů než těch pozitivních. Evropa je podle mého stále na kolenou. ECB získává čas, vysoké výnosy italských dluhopisů ale naznačují, že u této země je problémem spíše solvence než likvidita. Utahování fiskální politiky navíc zdaleka není u konce, protože země na periferii nedosáhnou svých rozpočtových cílů, jak ukazuje příklad Španělska. Periferie bude mít podle mého názoru problém s rozetnutím dluhově-deflační spirály, protože nemůže devalvovat svou měnu. Rok 2012 tak bude další výzvou pro ty, kteří chtějí udržet eurozónu pohromadě tím, že tlačí periferii do dalších a dalších úsporných opatření. Podobně se obávám, že špatně načasované fiskální utažení přijde i ve Spojených státech.
Divokou kartu představuje situace v Iránu. Zdá se, že tato země a Spojené státy se navzájem snaží vyprovokovat druhou stranu k neuváženým krokům. Pokud bude situace gradovat, může cena ropy vylétnout opět na 150 dolarů za barel nebo ještě výš. Globální ekonomika by pak zamířila dolů. Podobné problémy ovšem nepominou do doby, kdy najdeme alternativní palivo. Proto se zdá, že se s tím musíme naučit žít.
Rád bych věřil, že zlepšení ekonomických dat značí zlepšení ekonomické aktivity v roce 2012. Vzestupy a pády posledních dvou let se ale navzájem vyrušily a nezbyl ani silný růst, ani katastrofa. Mírný růst pak ani zdaleka nestačil na to, aby se americká ekonomika vrátila na trend nastavený před recesí.
Autorem článku je Tim Duy z University of Oregon.
(Zdroj: Fed Watch, patria.cz)
