Co jsou to peníze, proč jim důvěřujeme, a proč se staly tak matoucí? – 4. část
28.5.2012 15:30
„Ale je tu drobnost, kterou musíme vzít na vědomí. Je nelegální (podle Maastrichtské smlouvy), aby centrální banky přímo financovaly vládní útraty, a my to také plně respektujeme.“
Problémem je, že vlády přesto dotují některé své výdaje skrze prodej vlastního dluhu, neboli dluhopisů. Takže, abychom kolo složitostí uzavřeli, Paul Fisher vlastně říká, že centrální banka nekupuje úvěry přímo od vlády.
Vysvětluje: „Nekupujeme nic, co by Debth Management Office vydal týden před, nebo týden po našich aukcích. Takže jsme si jisti tím, že to, co nakoupíme, pochází přímo z trhu ... to jen abychom zdůraznili rozdíl mezi tím, co skutečně děláme a myšlenkou, že kupujeme přímo vládní dluh.“
Některým to může znít jako další finanční podvod.
Pro Johna Lanchestra, s výrazem mírné poťouchlosti ve tváři, je politika QE je příkladem toho, jak je finanční svět zase jednou mimo realitu a vstupuje do oblasti magie.
„Bylo by skoro jednodušší, kdybychom řekli, že existují skřítkové, kteří vyrábějí peníze, a když začnou pracovat, tak ty peníze nějak magicky vytvoří, a je jich najednou víc.“
„Myslím, že je to asi řečeno víc přímo, a dává to stejný smysl, jako vysvětlování mechanismu kvantitativního uvolňování. Jsou to prostě skřítkové.“
A. Kulhánková, P. Kliment, překlad bbc.co.uk
