Guvernér Bundesbanky proti krokům ECB
1.9.2012 14:50
„Nemůžeme podceňovat nebezpečí, že financování prostřednictvím centrální banky je návykové jako droga," vysvětlil Weidmann svůj tvrdý postoj v rozhovoru pro Der Spiegel. Měnová politika se podle něj dostává do oblasti fiskální politiky, kde by měly rozhodovat vlády a ne bankéři.
Jens Weidmann dosud odolával silnému tlaku politiků, kteří volají po zahájení razantnější akce ECB na pomoc skomírající eurozóně. A nejedná se o jen tak nějaké osoby - patří mezi ně americký prezident Obama, francouzský prezident Hollande nebo britský premiér Cameron.
Na stranu Draghiho se přidávají i dřívější zastánci přísné měnové politiky Pro nákup bondů hlasoval dokonce i druhý německý zástupce v řídící radě ECB Jorg Asmussen. Podle magazínu Der Spiegel nesou Weidmannovu tvrdou opozici nelibě i na kancléřství, kde on sám dříve pracoval, a na spolkovém ministerstvu financí. Bulvární Bild dokonce ve čtvrtek přišel s tvrzením, že Weidmann zvažuje rezignaci. Měl to říct v úzkém kruhu vedení Bundesbanky. Pokud by odstoupil, byl by již třetím Němcem od počátku krize.
Strach z inflace
Nákup dluhopisů centrální bankou zní jako nudná technicistní operace. Ve skutečnosti ale může mít zásadní i nebezpečné důsledky pro evropské hospodářství. Prostřednictvím nákupu dluhopisů pouští banka do oběhu nové peníze. Ve střednědobé perspektivě se jí může vymknout z rukou kontrola peněžní zásoby, což by vedlo k závažné inflaci.
Inflace se Němci bojí jako čert kříže. Mezi světovými válkami zasáhla Německo hyperinflace tak silně, že vedla k zbídačení širokých vrstev. Mezi lidmi se v té době dokonce šířily vtipy jako tento: „Babička šla s plnou nůší marek koupit chleba. Trochu se zapovídala a u toho si odložila nůši. Po chvíli zjistila, že ji nůši někdo ukradl. Zůstaly pouze peníze".
Možnost, že by peníze rychle ztrácely hodnotu, Němce straší tolik, že o jednání Evropské centrální banky neinformují pouze ekonomické tituly, ale i například nejčtenější bulvární deník Bild. Naši západní sousedi totiž tradičně mají vyšší sklon k úsporám než mnohé jiné národy. Závažným dopadem inflace by byla ztráta hodnoty úspor v penzijních fondech, což by značně zhoršilo jejich zajištění na stáří.
Eurobondy zadními dvířky
Jelikož by dluhopisy nenakupovala národní centrální banka, ale ECB, jednalo by se de facto o zavedení eurobondů zadními dvířky. Všichni členové měnové unie ručí za závazky a rizika ECB, a to ve stejném poměru jakým se podílí na základním kapitálu banky. V případě Německa je to téměř 19 procent. Angela Merkelová se přitom nechala slyšet, že dokud bude žít, tak eurobondy zavedeny nebudou.
Evropská centrální banka by razantnější akcí mohla pomáhat financovat problematické státní rozpočty, což je v evropských smlouvách zakázáno. Weidmann se také obává, že uvolnění tlaku, které vytváří růst výnosů z dluhopisů, se projeví na menší snaze reformovat nefunkční hospodářství. Tomu chce nicméně Draghi zabránit tím, že podmínkou akce ECB by byl souhlas země s reformním programem.
Lákadlo pro spekulanty?
Zásadní námitkou proti nakupování dluhopisů centrální bankou je i obava analytiků, že tato akce nepřinese očekávané výsledky. Dosavadní snahy ECB snížit výnosy z dluhopisů totiž přinášely pouze krátkodobou úlevu a po čase se ceny státních cenných papírů vrátily na původní úroveň.
„Pokud jsou investoři přesvědčeni, že země směřuje k bankrotu, nezmění to ani intervence centrální banky," vyjádřil se Clemens Fuest, bývalý poradce německé vlády, nyní působící jako ekonom v Oxfordu.
Nový program ECB přiláká především spekulanty, domnívá se výkonný ředitel německé pobočky investičního fondu PIMCO Andrew Bosomworth. „Pokud budou úroky z bondů některé země stoupat, spekulanti budou sázet na intervenci ECB," řekl pro Der Spiegel. „Investoři, kteří jsou orientovaní na udržitelnost, se nevrátí, dokud se neobnoví důvěra v projekt eurozóny," dodal.
