Eurozóna - ECB spustila kvantitativní uvolňování (QE)
Datum publikace: 22.1.2015 17:28 | Zdroj: (Atlantik)
ECB naplnila velká očekávání a na dnešním zasedání oznámila zahájení QE - program odkupu dluhopisů. ECB začne od března kupovat dluhopisy 60 mld. EUR/měsíčně minimálně do září 2016, pokud by inflační výhled neodpovídal cíli (inflace těsně pod 2%), budou nákupy pokračovat dál. Jinými slovy ECB spustila QE s otevřeným koncem, v kterém napumpuje do ekonomiky minimálně 1140 mld. EUR (60x19), což překonalo očekávání (500-750 mld. EUR). Ovšem samotné QE doplňuje řada podmínek a omezení.
Vykupované dluhopisy
ECB bude na sekundárním trhu kupovat státní dluhopisy zemí eurozóny, jejich agentur a také všech institucí EU. Všechny dluhopisy musí mít investiční rating (alespoň BBB-), splatnost v rozmezí 2-30 let. Speciální podmínky se pak budou týkat Řecka a Kypru, které mají financování v rámci záchranného programu od EU/IMF. Struktura nakupovaných dluhopisů podle zemí se bude řídit klíčem, jaký mají národní centrální banky podíl na kapitálu ECB. Například podle toho klíče více jak čtvrtina vykupovaných dluhopisy by připadlo na Německo a více jak pětina na Francii, tedy dluhopisy těchto 2 zemí mají tvořit skoro polovinu z celkového balíku vykoupených dluhopisů. Současně ECB nesmí vykoupit více jak 25% z jedné tranže a také méně než třetinu celkového dluhu od jednoho dlužníka.
Dnes oznámené nákupy státních dluhopisů doplní již probíhající odkupy krytých dluhopisů bank (covered bonds)a strukturovaných programů ABS(Asset Backed Securities) .
Kdo nákupy provádí a dělba rizika
Nakoupené státní dluhopisy zůstanou v bilancích jednotlivých národních centrálních bank a nebudou se přesouvat na úroveň celé ECB, i když v rámci konsolidace jde o nákupy celé ECB. Důvodem je zajištění, že případné ztráty z těchto dluhopisů zůstanou na úrovni národních centrálních bank a nebudou se na nich podílet další členské země. Dělba rizik na úrovní celé ECB se bude týkat jen dluhopisů institucí EU a dluhopisů, které nakoupí přímo ECB (jen 8% nákupů). V souhrnu dělba rizik na úrovní celé Eurozóny se bude týkat jenom 20% nakoupených dluhopisů, zbytek zůstane na úrovní bilance jednotlivých národních bank. ECB evidentně ustupuje politickém tlaku a obávám, především z Německa, že jednotná politika ECB vytváří transfery a přenos rizik mezi členskými státy eurozóny. ECB má sice nákupy koordinovat, bude o nich dál rozhodovat Rada guvernérů (Governing Council), ale fakticky jde o další fragmentizaci unie. Pokud národní centrální banky, které spoluvytváří ECB, u společného programu nečelí stejným rizikům, narušuje to základní princip měnové unie.
Dopad na ekonomiku a finanční trhy
Dopad na ekonomiku, podle našeho názoru, bude minimální a půjde jenom nepřímou cestou přes oslabení eura, které podpoří exportéry. Z hlediska úvěrování v Evropě dominantním kanálem je bankovní financování (skoro 90% všech úvěru), následně uvolnění podmínek na finančním trhu má jenom omezený přenos do reálné ekonomiky. To je zásadní rozdíl oproti americké ekonomice, kde naopak dominiálním zdrojem (skoro 80%) tvoři finanční trhy (akcie, dluhopisy apod.) a přenos QE do ekonomiky může být vyšší. Zásadní dopad QE je naopak na finanční aktiva – negativní pro euro (další oslabení), pozitivní pro riziková aktiva jako jsou akcie, u dluhopisů může být reakce smíšená. Kvůli změně vnímání rizika může být překvapivě postupně negativní pro bezpečné státní dluhopisy, jako jsou německé, naopak pozitivní pro rizikovější dluhopisy na evropské periferii (Portugalsko, Itálie).
Reakce finančních trhů byla pozitivní, euro k dolaru oslabilo skoro o 2% na 1,142 USD/EUR, což je nejslabší úroveň od listopadu 2003. Akcie (Eurostoxx 50) reagovaly posílením o 1,5% a dostaly se na nejvyšší úrovně od září 2008. Výrazně poklesly výnosy dluhopisů, v případě německého 10letého dluhopisů výnos klesl o 14 bps na 0,44%.
